Zahrada MŠ Špálová v přírodním stylu

Název: Zahrada MŠ Špálová v přírodním stylu
Lokalita: Ostrava
Projekt: 2013
Dotace: OPŽP

Celkové urbanistické a architektonické řešení
Zahrada mateřské školky Špálová má velmi zajímavý tvar do U. Návrh přírodě blízkého tématu vznikal společně s paní ředitelkou a kolektivem učitelek s dětmi.  V rámci návrhu jsme zhodnotili stávající stav a rozmístění pevných ploch, které se nebudou měnit. Při návrhu nás částečně limitovaly sítě, které protínají zahradu školky, nebo se dotýkají jejich rohů.

Naštěstí je v zahradě dostatek prostoru pro nové ztvárnění. Jedno z vodítek byla pro nás publikace „Dětská hřiště a zahrady v přírodním stylu“. Nové pojetí dá dětem prostor pro vytváření vlastních her, příběhů a nenutí jim přesně danou  činnost.
Na zřetel jsme brali i fakt, že rodiče dnes děti omezují, proto je školní zahrada místem, kde se mohou bez omezení vydovádět a nikdo je nepeskuje za špinavé oblečení.

Galerie

Naštěstí učitelky ze školek tím nejsou zatíženy,  a tak mají děti možnost se válet v trávě, hrát si s klacíky, bahnem a vodou do sytosti. Válet sudy, plazit se mezi kameny a zkoumat žížaly, brouky, hrabat se v záhoncích by pro děti mělo být přirozené. Přínosem by měl být zejména poznatek fungování přírody, získání vazby na zvířata a přírodniny.

Proto, abychom při návrhu v zahradě na něco nezapomněli, tak jsme se pokusili do návrhu zapojit základní konstrukční prvky, které jsou půda, voda, kámen a rostliny.

Půda bude zastoupena několika způsoby. Vznikne zde bylinková pyramida, kde děti budou pěstovat bylinky a koření. Dojdou tak k poznání, že různým rostlinám se daří jinak na odlišných světových stranách. To znamená, že třeba tymián miluje slunce a sucho a máta stín. Další kontakt s půdou budou mít děti při pěstování na záhoncích. S půdou se děti setkají i v okrajích s výsadbami keřů, kde budou umístěny broučkoviště, ježkovníky a hmyzí hotely. Hodně se půdě děti přiblíží na nově vybudovaných kopcích. První jsme navrhli co nejpřirozeněji do jihozápadního rohu zahrady. V severovýchodním rohu jsme navrhli další nižší kopec s lezeckou stěnou a pumpou. Mimo do nich vložených prvků jako skluzavka, stěna na lezení a kládové schodiště, jsme dbali na to, aby část zůstala čistá a sloužila k válení sudů a jízdě na lopatě.

Dalším prvkem je voda. Voda se do zahrady dostává nejpřirozenější cestou při dešti. Zde se nejvíc děti setkají s vodou právě po dešti v kalužích, které vzniknou ve smyslovém chodníčku u okrajů kamenů a ve vyběhaných pruzích pod kopcem. S vodou se ovšem setkají hlavně při zalévání záhonů a rostlinek.

Přesto jsme se po dohodě s paní ředitelkou pokusili dostat vodu do zahrady na hraní i jinou cestou než deštěm. Proto, aby děti měli možnost při hře s pískem, hlínou a štěrkem používat vodu, je nutné ji na zahradu dostat. Protože z hygienického hlediska, není dovoleno používat dešťovou vodu, museli jsme vymyslet způsob, jak ji na zahradu dostat. Technicky nám není umožněno vybudovat zahradní přípojku vody. Nakonec jsme dospěli k rozhodnutí, že na vyvýšeném kopečku se instaluje klasická malá (60cm vysoká) litinová pumpa. Zdroj vody bude velmi jednoduchý. Zakope se zde nádoba na cca 30litrů vody. Vodu donesou do nádoby na začátku pobytu na zahradě učitelky a děti tak budou mít vymezené množství pro pumpování a hru. Díky tomu si uvědomí nenásilně, že zdroje jsou vyčerpatelné a budou si vody vážit. Voda bude téct na kameny a dřevěným korytem do vymezeného prostoru na větší kameny a do štěrku. Nenásilně jsme tak k vodě přiřadili i prvek kamene.

Prvek kamene jsme zakomponovali do zahrady ve více formách. Jako solitéry budou umístěny v jihovýchodním rohu zahrady ve formě větších balvanů v lesním koutku. Budou se za ně moci děti schovávat, lézt na ně, sedět na nich. Vytvářet kolem své vlastní území. S nerosty se děti setkají i ve smyslových chodnících. Zde bude kromě říčního písku také štěrk. Poznají, že štěrky jsou kulaté a vznikají v řekách a kamenivo je ostré z lomů. Nenásilně jsme tak přispěli k zjištění, že v přírodě je obvyklý oblý kámen a že kameny ostré vznikají lidskou cestou v lomech, při odstřelech atd.

Prvek rostlin je v zahradě všudy přítomný. Rostliny si děti budou pěstovat ve vlastních záhoncích. Nové rostliny vysadíme do vynechaných částí živého volně rostoucího plotu. Vysazujeme zde keře převážně původní provenience a doplňujeme je o přírodní plodící druhy jako je indiánské ovoce (Amelanchier). Hodně poučné budou pro děti záhony trvalek. Uvidí změny na rostlinách v průběhu roku.

Další zvláštní případ svým způsobem pěstování zažijí děti při péči o vrbová tee pee. Tyto prvky připomínají tee pee amerických indiánů a děti je také k takovýmto hrám mohou využít. Stavby jsou vytvořeny pouze z vrbového proutí a tak dominují jakožto živé stavby v prostoru. Dětem se tedy ukazuje, že stavba nemusí být pouze z těžkých materiálů, ale i rostlin.

Vrbovou vesničku skvěle doplňují volně zasazené kmeny stromů pro sezení nebo oblé valouny. Vše je usazeno do jihozápadního rohu zahrady, kde si děti samy můžou dotvářet své příběhy a spokojeně si hrát pod korunami vzrostlých stromů.

Pro podporu pohybu jsme na zahradu instalovali dřevěné prvky za sebou jako opičí dráhu začíná se pružinovou kladinou, ze které děti vyběhnou na trojitou kladinu, projdou přes lanový most a vyšplhají na totem. Pokračovat mohou na přeskakovací tyči a vyběhnout na kopec. Po kladině z něho seběhnou a vydrápou se na 1,4m vysoký kopec a sjedou skluzavkou dolů.

V jiho-západním rohu zahrady jsme navrhli něco jako vzdělávací koutek. Jsou tu lavičky se stoly a tabule na kreslení. Trochu dál od sezení budou kompostéry a na okrajích broučkoviště a hmyzí hotel.